Jdi na obsah Jdi na menu
 


Literatura

12. 9. 2007

Co je to literatura? Literatura – litera = písmeno

Literatura je jedním druhem umění.Podstata literatury je :

a) estetická

b) umělecká

Literaturu dělíme na odbornou a krásnou. Odborná – encyklopedie,učebnice,slovníky,časopisy;cíl – poučit

Krásná – beletrie = poezie,próza,drama,lyrika,epika;cíl – zábava,poučení=>vliv na člověka,estetické působení

Nebo ji dělíme na psanou a mluvenou.

Vztah autora ke světu:

1, Materiálně-praktický – posouzení skutečnosti podle užitečnosti

2, Vědecko-praktický – hledání podstaty pozorované skutečnosti,její části,vznik,zákonitosti

3, Estetický – prožitek, silné citové zabarvení

Struktura lit. díla = všechny umělecké prostředky, které se na ní podílejí

1,Tématika 2,Kompozice 3,Jazykové prostředky

Tematika - Celkové téma –nejvyšší téma díla,Hlavní téma –ústřední téma,Vedlejší téma –drobnější téma,Motiv –nejdrobnější téma,tématický prvek již dále nerozdělitelný,Epizoda –větší tematický celek samostatného charakteru,spjat s ostatními tématy volně,Vložka –plně samostatný útvar

Kompozice = způsob uspořádání a spojování jednotlivých tématických prvků

1, Chronologie –shoda s přirozeným uspořádáním jevů 2,Retrospektiva –jevy občas ve zpětném pohledu

 3, Prolínání – přítomnost i minulost

Jazyk –spisovný, nespisovný ;Jazyková a slohová výstavba –1,Autorská řeč-základní slohové ladění->

a)Er-forma–monolog ve 3.os,b)Ich-forma-monolog v 1.os.,2,Řeč postav–a)dialog,b)monolog, c)vnitřní monolog

Tradiční literatura=ústní lidová slovesnost, pohádky, pověsti, báje, písně, pořekadla, zaklínadla = magické průpovědi, které ve víře v kouzelnou moc slova mohli působit na svět kolem sebe, součást obřadů, pranostiky – prognosis = předpověď, vyjadřují zkušenosti, jež nabyli lidé dlouhým stykem s přírodou, přísloví – velice krátká průpověď, vyjadřuje zkušenost ->mravní ponaučení, pořekadla – není mravní zkušenost

 

Dělí se na:  a) tradiční (ústní- pohádky, pověsti, báje, vtipy)

 b) písemnou  -beletrie (pobaví, poučí) -reportáže

 -naučná lit. (poučí) -lit. Faktu

 nejstarší slovesné projevy – přísloví x pořekadlo

Nejstarší lit. :  -orientální- Mezopotámie, Indie, Egypt, Čína,.. - státy mimo Evropu

 -antická – Řecko, Řím

 

Mezopotámie=meziříčí

- Eufrat x Tigris

- 4. tis.let př.n.l.

- obrázkové, klínové písmo na hliněné tabulky.

- 2./2 19. stol. - B. Hrozný.

Ninive – knihovna,Ašur Banipal, zde nalezena nejstarší literární památka světa, Epos o Gilgamešovi-člověk se stane nesmrtelný svou vůlí,činy..

Enuma Eliš-náboženské dílo ->o vzniku světa(člověka, ..); Zákoník Chamura Piho

 

Indie

- 200 př.n.l,částečná izolace(Himaláje),řeky Indus a Ganga,velmi pokroková země(záchody,kanalizace,….)

- sanskrt=stará indština,silně pod vlivem náboženství-Brahmatismus->Buddhismus-podle Buddhy

(6.-5.stol.př.n.l),byl proti kastovnímu systému,člověk musí usilovat o blaho

1)Védy-posvátné texty,indická varianta Bible,blahořečení bohů,představy o vzniku světa a lidí

-manty-hymny a modlitby, komentáře k védám-bráhmany, áranjaky, upanišady

.purány-dlouhé alegorické eposy

2)Eposy-Mahábharáta – nejrozsáhlejší epos na světě,4.stol.př.n.l.-4.stol.n.l,200 000 veršů,o dynastii

 Bhárátovců,základem historická událost,mýty,pověsti,legendy,výklady zákonů

  Báseň Bhagavadgáta(zpěv vznešeného)-18zpěvů- legendární Kršna

   Ramájána –3.-2.stol.př.n.l,Fáma,Síta,50 000veršů,činy prince Rámy-tak máme jednat

 3)Pančatantra-300-500 n.l,sanskrt,soubor pohádek,příběhů,bajek,5 oddílů-každý obsahuje rámcovou

 novelu,výchovná kniha pro indické prince

 4)Kámasútra-Vátsjájana-rok0,milostná tématika,sexuální techniky,seznamování se životem vyšší společnosti

 (Šakrutala –lyrické drama, 5st.n.l.

 5)Současnost-Novoindické jazyky:a)bengálština b)hindština c)urdština

  Rábindranáth Thákur-200děl,lyrika,nositel Nobelovy ceny za literaturu

 

Čína

- 3.-2.-tis.př.n.l,podél řek Chuang Che,Jiang ce Tiang

- Kniha písní-11.-6.stol.př.n.l,nejstarší sbírka čínské poezie,305 básní,psána výborem( i Konfucius )

1)Lidové písně-sociální,kritické písně,milostné,svatební

2)Hymny, ódy- oslavné básně,opěvují cnosti předků,organizaci zemědělských prací,přípravy boje

3)Dvorní- epika,historický,mytologický námět,

obsahovala i nápěvy,později zařazena do Kanonických knih Konfucionismu

- Kanonické knihy-5,“klasické knihy“,základní vzdělání čínského úředníka

- Kniha proměn-12.-11.stol.př.n.l,nejstarší filozofická kniha

- Zpěvy staré Číny- soubor nejkrásnější poezie všech čínských básníků,milostné a pijácké básně: Dopis děvčeti - dívka říká chlapci, že ho má ráda, ale aby k nim nechodil. Objevuje se zde i refrén. Na domě pana Li Po - neznámý autor,motiv lidského života

- Konfucius-6.-5.stol.př.n.l,usiloval o sladění jedince se společností,potřeba řádu,znakové písmu,zachycuje význam,Hovory Konfuciovi-26 kapitol,dialog,1)lidskost,2)nečiň jinému co chceš, aby nebylo činěno tobě.

- Taoismus – 6/5stol. AC – Tao-cesta, Lao-C´(,,starý mistr,,)->splinout s dobrem, přírodou

- Buddhismus- 6/7stol n.l.- Li Po, Tu Fu

-znakové písmo, zachycuje zvukovou podobu, pouze význam slova, každý znak komponován do čtverce->ovlivněna vých. Část Asie

-architektura: Pagody

 

Antická literatura

Řecko

- dalo základ celosvětovému divadelnictví,středisko křižovatek,chtěli, aby umění bylo přístupné všem,aby vychovávalo,aby nebylo bezúčelné

- dělí se na tří období: archaické, atické a helénistické

Archaické období

Bajky

Aisopos-otrok,měl vypravěčské schopnosti,psal bajky,pomohl pánu v úzkých,zachránil i život->dostal

=Ezop svobodu, poukazoval na nešvary tehdejší doby

Pozn.Bajka=malá epika,vystupují zde zvířátka,mají lidské vlastnosti,z jejich životní zkušenosti plyne

poučení

Poezie

Anakreónt-básně pro obveselení vyšší splečnosti,jednoduché o víně,ženách,lásce=“anakreontská poezie“

 Sapfó –žena,žila na ostrově Lesbos,vzdělaná,milovala 1 muže,skočila ze skály

“monodická poezie“-za doprovodu kytary, založila dům múz,kam zvala mladé dívky a ženy, aby zde

tvořili mon.poezii - Motlidba k Afroditě

Epika

Homér-8.-7.stol.př.n.l,byl slepý (ne od narození),bystrý,procestoval mnoho zemí díky kapitánovi

Mentéovi,kvalita Homérových veršů se brala jako obraz dokonalosti; Ilias,Odyssea

 

Atické období

- centrum kultury-Athény,rozvoj především drama

- Divadlo – vzniklo na oslavu boha Dionýsa,jeviště splývalo s terénem,nikdy nebylo natočeno na jih(vedro),kruhová scéna-orchestra,oltář+křeslo velekněze,hrálo se pět dní-1.pocty bohu,2.-4.hry,

5.vyhodnocení,oslava vítězů,hráli zpočátku jen muži (i ženské postavy). Nejprve hrál jeden muž a sbor.

- divadla: Milet(Turecko)-36 000,Dionýsovo-17 000,Herodotovo-5000(Athény),Dodona-8 000

Tragédie

Aischylos – účastník perských válek.,dochováno 90 her,zavedl druhého herce->dialog.

 Orestea – trilogie,Peršané,Sedm proti Thébám,Prométheus

Sofoklés-velmi vzdělaný,5.stol,chtěl být hercem,ale měl slabší hlas,porazil několikrát Aischila

 ->nejpopulárnější dramatik,zavedl 3. a 4.herce,sbor jen komentoval děj,zastával staré mravy,ve svých

 hrách povznáší všechny,kteří prokazují úctu k vlasti,zákonům,napsal 120 her(dochovalo se 7)

 Elektra,Antigona,Král Oidipus

Euripidés-zajímal se psaní,filozofii,malířství,nebyl příliš známý,námět nebyl mytologický a bohové

 nerozhodovali o osudech lidí,hrály i ženy,zpracovával problémy, d e u s e x m a c h i n a=bůh ze

 stroje,rozhodl peripetii,sbor-nehrál žádnou roli,90 her-Elektra,Antigona

Komedie

- kómos = vycpaní, tlustí, směšní lidé, ze začátku neměla žádný děj, zesměšňování mytologických příběhů, parodování tragédií, ale i jednotlivých

Aristofanés-kritizoval nedostatky athénské politiky,společnosti v době peloponéských válek,usiloval o mír

  Oblaka,Mír,Ptáci-lidová taškařice

 Filosofie

Sokratés-účastník Peloponéských válek, nabádal mládež k nemravnosti a neuznával státem uznávané

bohy,odsouzen k trestu smrti-> spáchal sebevraždu.

Platón-,žák Sokrata,zapsal jeho myšlenky,Obrana Sokratova,Faidros=pojem o kráse,dialog

 "Vím, že nic nevím.", "Kdo chce pohnout světem, pohni sám sebou."

Aristoteles-vychovatel Alexandra Makedonského,vzdělán v mnoha oborech-zakladatel logiky,propagoval teorii

 3 jednot-1.místa 2.času 3.děje-nemá odbočovat

Řečnictví

- velmi důležité slovesné odvětví

Démosthenés-vystupoval řečmi proti králi Filipovi II.,kritizoval vnitřní a vnější politiku->”filipika“= útočná

   řeč,hlásal správnou artikulaci,výslovnost

 

Historická díla

Heródótos-„otec historie“, historik,popisoval řecko-perské války

 Thúkydidés-zapisoval svou současnou historii,patřil k řecké aristokracii,vylíčil dějiny Peloponéské

 války,pokusil se najít její příčiny,velmi pokrokový, Dějiny Peloponéských válek

 

Helénistické období

- kultura Alexandra Makedonského,ovlivnění jinými kulturami,centrum=Alexandrie.Díla nemají velký význam.Rozvíjí se exaktní vědy-MAT,FYZ,BIO,astronomie

Pythagoras-matematik,podřizoval vše číslům,vyřkl Pythagorovu větu,astronom-héliocentrická soustava-Slunce

 je centrem vesmíru,Fyz – akustika

 „Podstatou všeho je číslo.“

Euklides-3 věty geometrie,řekl,že odmocnina ze dvou není racionální

Archimédes- matematik,spojoval teorii s praxí,pohyb a síla páky,Archimédův zákon(král chtěl vyvážit

 korunu),vypočítal obvod,obsah kruhu,objem předmětů,tvrdil,že není pevný bod-„Dej mi pevný bod

 a pohnu světem.“Zabit římským vojákem při práci.

 

Římská literatura

-čtyři období: archaické, zlaté (vrcholné, klasické, Ciceronovo), stříbrné (postklasické) a období úpadku.

-překlady z řecké lit.,Římané ovládli Řecko mocensky,ale ne duchovně,

-Nápisová literatura-nápis-epigramma-jakýkoliv nápis

KOMEDIE-konverzační veselohra,vymizela satira,prosazování individuality postavy,důraz na úroveň dialogů a

 pěkně rozvinutou záplteku

DIVADLO-stavby dřevěné bez sedadel,později kamenné,Řím-Colosseum,Pompeius-55 př.n.l.vytvořil první   divadlo,krvelačné hry-skutečná vražda (herec nahrazen otrokem nebo zločincem)

  

Archaické období

Drama

Livius Andronicus-Řek-zajatec,napsal hry pro slavnosti boha Jupitera (komedie,tragédie)->propuštěn na

 svobodu,založil soukromou školu,přeložil Odysseu 

Plautus- 3 dějství ve hrách(řecké 1), z nižší společenské vrstvy, Amfitrion(16.stol moliere),Komedie o

hrnci (Moliere-Lakomec),Chlubivý voják(Shakespear-Falsraff),Lišák Pseudolus-otrok, který chce

přelstít svého pána

Cato – dopracoval se k vysokému postavení,usiloval o změnu v soustavě římského vzdělání,Puntské války-

vyjádřil svou nenávist ke Kartágu – „Ostatně se domnívám, že Kartágo má být zničeno.“

 

Zlaté=Vrcholné=Ciceronovo období

- 1.stol.př.n.l, vrcholné období řím.litratury,přejímání ze středověku,navazuje na řecké helénistické období,řečtina se stává módou,najímání řeckých vychovatelů

 

Marcus Tullius Cicero-pocházel ze zámožné rodiny,měl řeckého vychovatele,uměl řecky,byl obhájcem

římského práva, JP-květnatá mluva,poslední ideolog římské republiky,filozof,konzul(správce) na

Sicílii,dílo je východiskem pro poznání řím.dějin, O státě, Dvě rozmluvy, O zákonech, O podstatě

bohů

Gaius Julius Caesar-státník,vojevůdce, člen triumvirátu,správce Gálie, JP-věcný,strohý,bez ozdob, urovnal

vztahy mezi Cleopatrou a Ptolemaiem, válka meziPtolemaiem a Caesarem ->shořela Alexandrijská

knihovna, Caesar vyhrál,Ptolemaios se utopil v Nilu,založil císařství,později diktátor, 44

př.nl.zavražděn v senátu(Brutus), Zápisky o válce Galské-deník, ve kterém dokumentoval vlastní činy,

postupy, Zápisky o válce občanské

Poezie

Gaius Valerius Catulus – působil ve Veroně, milostná poezie, epigramma-proti Caesarovi,Ciceronovi,

  neřestnému životu, Píseň o Lesbii

 Quintus Horatius Flaccus – syn propuštěnce, přijat do rodu Maecenatus=mecenáš->bohatý římský občan, podporuje římské umělce,psal lyriku, Carmina - zpěvy

 Jeho díla obsahují společenskou tématiku s ostrým kritickým zaměřením. Psal také reflexivní lyriku s úvahami o různých filozofických a mravních otázkách.

 

Publius Ovidius Naso – naso=nosatý, patří k nejnadanějším básníkům světové literatury, vše, co

 napsal=spontánní verš, byl schopen psát verše na jakékoli téma,hodnotil obyčejné věci

 v životě, psal o všem,co ho zajímalo,Augustus ho vykázal z Říma do města Tom(Tomidy) = Constansa(Rumunsko)-zde dožil zbytek života, rétorické prvky

Žalozpěvy – dopisy s prosbami císaři a přátelům, aby se mohl vrátit do Říma

Metamorfózy – zpracoval 250 řeckých a římských básní, spojuje je motiv proměn

Ars amandí = umění milovat, milostná poezie, návody

Metamorfózy – zpracoval 250 řeckých a římských básní, spojuje je motiv proměn, začínají

  vznikem světa, vypráví o Odysseovi, Ikarovi a končí proměnou Caesara ve

 hvězdu. Každý příběh má nějakou proměnu a celé dílo je propleteno pocitem

 proměnlivosti a pomíjivosti světa.Střídání pěti a šesti slabičných slov.

 

Publius Vergilius Maro – zbožňován Augustem ,ceněn světovou literaturou, Chráněnec Maecenanta, žil na

 venkově, Augustus mu dal úkol , aby napsal epos o založení Říma =>umělý epos

 Bucolica – zpěvy pastýřské, Georgika – zpěvy rolnické

 Aeneis – hrdina Aeneas byl obránce Trójí, který se jako jediný z trójských vůdců zachránil

 život. Se svým otcem Anchisem a synem Askaniem se vypravil v čele uprchlíků

 hledat novou vlast. Dostali se do Itálie, poblíž Tiberu založili Lavinium, z nehož

 vyšel dnešní Řím.

- chtěl, aby dílo bylo zničeno, Augustus si vzal dílo do ochrany, považoval Aenea za typ

 ideálního římského občana, středověk – učební testy do škol, byl velice ceněn, jeho tvorba je 

 považována za velice dokonalou, vycházel z něho „rytířský epos“, Dante Alighieri si ho

 vybral jako průvodce pro svou Božskou komedii.

Titus Livius – zpracoval kompletně celé římské dějiny – Od založení města

 

 

Stříbrné období = Postklasicistické období

- císař Nero – krutovládce, zhýralý,bisexuál,poetik

 

Filosofie

Seneca – filosof,básník,vychovatel Nerona,filosof,básník byl jím přinucen k sebevraždě, pěstoval mnoho

 slovesných druhů – epigram, tragédii, satiru, řečnictví, dopis, historickou a filosofickou prózu

 Listy Luciliovi

Historie

Publius Cornelius Tacitus – sepsal dějiny římského císařství od Augusta, Germania – život a zvyky

 germánských kmenů.

Gaius Petronius – básník, kritik římské společnosti, vždy Nerónovým soupeřem, byl dohnán k sebevraždě

 Satiricon – popsal společnost, kde do popředí se dostávají nevzdělaní propuštěnci a nebohatí

 

Období úpadku - do r.395, autoři tvoří řecky 

Plutarchos – napsal srovnávací životopis slavných Řeků a Římanů,

Marcus Aurelius-Hovory k sobě

 

- 395 – rozpad Římské říše, a) Západořímská – Řím(Vatikán), jen do 5. stol.n.l., základní jazyk-latina=výlučný jazyk vzdělanosti, katolické křesťanství, b)Východořímská – Byzanc – základní jazyk – řečtina, vzdělávací jazyk, pravoslavná, řecká ortodoxní církev,rozpad ve 14.-15.stol.

Pojmy z antické literatury

Achillova pata (slabé místo)

 Thetis ponořila svého syna Achilla po narození do Styx, řeky nesmrtelnosti. Držela ho přitom za patu, což bylo potom jeho jediné zranitelné místo.

Ariadnina nit

 Ariadna, Mínósova dcera, dala Théseovi zlatou nit, kterou si odmotával při cestě labyrintem a díky ní cestou zpět nezabloudil.

Augiášův chlév (velký nepořádek)

 Jedním z úkolů, které uložil Héraklovi mykénský král Eurysheus, bylo vyčistit chlévy Elidského krále Augiáše.

Damoklův meč (symbol trvalého nebezpečí)

 Ostrý meč zavěšený při hostině nad hlavou syrakuského dvořana Damokla.

Filipika (plamenná řeč)

 Démosthenés řečnicky bojoval proti makedonskému králi Filipovi III.

 

Ikarova křídla

 Mínós se rozhněval na Daidalosa, který vystavěl labyrint pro  Mínótaura a i s jeho synem jej v něm uvěznil. Daidalos vyrobil z vosku a peří křídla, pomocí nichž uprchli vzduchem. Ikaros neuposlechl otcovo varování a letěl blíž ke slunci. Vosk to nevydržel a roztál a Ikaros se zřítil do moře a utonul.

Odysea (dlouhé a strastiplné putování)

 Odyseus putoval po moři dvacet let a zažil mnohá nebezpečí.

Sisyfovská práce

 Sisyfos byl odsouzen valit kámen do kopce, přičemž se mu kámen vždy vysmekl a skutálel se dolů.

Tantalova muka

 Tantalos zabil svého syna Pelopa a předložil ho bohům k jídlu. Bohové mu vrátili život a Tantala odsoudili k věčnému hladu a žízni.

Trojský kůň (skryté nebezpečí)

 Dřevěný kůň, kterého zanechali před branami Tróji ustupující Řekové. Byli v něm skryti řečtí bojovníci.

 

Předřecká kultura: Egejské moře – Egejská lit.

 1) nejstarší kulturní památky – Kyklad –souostr.->3200let AC

->Kykládská kultura-výrobky z pálené hlíny, zprac. Mramoru; dochované umění zpracování soch a sošek; Delos-neobydlený –několik sfing (10)

 2) Kréta 2700- 1400AC; Knossos –panovník Minos – minojská kult.; Faestos-minojský disk; fresky, sošky, potrubí na pitnou a užitkovou vodu; typický dvojitá sekera(labris), býk(hlava), včela; Pověst o Minotaurovi, minojský palác přes 1800, lineární písmo A a B

 3)Theka – 1470AC, vulkanická činnost – propadlina 400m nad mořem, 400m pod mořem, Vlna Tsunami zničila Minojskou kulturu

Mykény- mykénská civilizace- Trojská válka; Mykéňané=1.řekové 1600-1100AC

Némea- hradby vystavili ,,kiklopové,, - lví brána, kameny na sobě nespojené, obrovské

 

Lyrika – 2 typy lyriky – monodická (jeden zpívá píseň) a sborová (chór – skladby zasvěcené bohům – oslava osobností). Objevují se nové žánry – elegie – každá báseň psaná elegickým distichem (skládá se z pentametru – verš z 5 skupin a hexametru – verš z 6 skupin). Česky – časomíra – měří se čas. Používáno v Římě – základy latiny. Latinská – každá smutná báseň – autor truchlí nad ztraceným. Elegie – smutek, stesk. V Řecku neexistovalo umění pro umění. 3 základní teze – myslet, hodnotit, řešit současné problémy – hovorem). Sapfo – milovala umění, city a pocity – žila na ostrově Lesbos, dala postavit Apolonův chrám. Napsal Písně – lyrická sbírka – city. Založila uměleckou školu pro výchovu dívek z aristokratických rodin. Ve škole se vyučovalo 9 druhů umění. 10 let vyhnanství na Sicílii. Spáchala sebevraždu. Anakreon – 6. stol přnl. Monodická lyrika – milostné a pijácké verše. Bavil společnost u řeckých vládců (Perikles). Anakreonská poezie – lyrocká báseň – oslava boha Dionýsia, žen a vína.

 

Attické období :

Divadlo – kult boha Dionýsa – oslavy Velké Dionýsie, Lénájé. Průvod, tanec, zpěv (sborová lyrika), oběti bohům. Budování divadel – Akropolis v Aténách – Herodovo a Dionýsovo divadlo, Epidaurus, Milétos. Splývalo s terénem, nikdy nebylo otočeno na jih (teplo), z mramoru, kruhová scéna – orchestra.Oslavy měli soutěžní charakter – 5 dní – 1. den oběti, 3 dny divadla, 5. den vyhodnocení. Za Perikla směli do divadla i ženy a otroci – dostávali plat. Bozi v divadle měli vysoké podpatky. Používali smutné a veselé masky vyráběné z kozí kůže. Náměty z mytologie. Člověk podléhá bohům – kruté tresty od bohů, proto se ze začátku rozvíjeli tragédie – z trágos (kozel) a odeia (píseň) = zpěv kozlů. Oslava boha Dionýsa. Ze zpěváků se staly herci. Zakladatel Antické tragédie je Aischylos – 6.-5- stol př. nl. pocházel z velmi bohaté rodiny. Byl účastníkem řecko-perských válek. Žil v Aténách, pak odešel na Sicílii – nepohodl se s Periklem. Napsal 90 her – pouze 7 se zachovalo. Téma – překročení míry určené lidem je velmi krutě trestáno. V hrách se objevují 2 herci a sbor – vzniká dialog. Hry Peršané, Prometheus, Sedm proti Thébám, Oresteia – tento motiv se velmi často objevuje u jiných autorů středověku a novověku – Orestes zavraždí vrahy svého otce Agamemnona, svou matku Klitaimestru a jejího milence. Sofokles – byl velmi vzdělaný vysoce postavený státní úředník. Byl lepší než Aischylos. Psal tragédie a zvítězil v soutěži v divadle Aischylos. Napsal 120 her, pouze 7 se zachovalo. Zavedl 3. a 4. herce – sbor ustupuje do pozadí. Napsal Elektru – divadelní hra k Oresteie. Euripídés – byl nejmladší. Napsal Oidipus (= oteklá noha) – Oidipus zabije svého otce Laia – Odchází do Théb a ožení se s jeho matkou. Byl to malíř a filosof. Několikrát vyhrál soutěž v divadle. Zavedl do divadla, že ženy mohou hrát. Zabýval se psychologickými problémy skutečných lidí. Deus ex machina – bohové se vyjadřují k problematice. Napsal Medea – jeho nejvýznamnější hra – výprava za zlatým rounem do Kolchidy (v Rusku na pobřeží černého moře). Na poloostrovu picunda máchali kůže ovcí v zlatonosné řece. Médea pomohla Jásonovi získat zlaté rouno. Jáson se však chtěl oženit s dcerou korintského krále – Médea zavraždí Jásonovi děti, jeho manželku a jeho blízké. Napsal 90 her – dochovalo se 17. Ještě napsal Elektru a Ifigénii. Komedie – vznikla z výjevů při oslavách v průvodu k divadlu. Osoby – comos – obveselovali lidi – měli kostými s velkým břichem a pozadím. Zpočátku bez děje – vtipy. Lidé, kteří si dělali legraci z někoho jiného. Komedie zesměšňovali mytologické příběhy a tragédie. Rozkvět za Perikla. Do slavností se včlenil 1. den komedie. Aristofánés – kritizoval politiku v době válek – problém míru a válek. Napsal 44 komedií – 11 se zachovalo. Napsal Mír, Žáby, Oblaka (zesměšnil Sokrata), Ptáci.

Oresteia – Syn Agamemnona a Klytaimestry pomstí smrt svého otce – zabije matku i s jejím milencem. Zešílí z toho a utíká. Dostane se do Atén – je zproštěn viny. Měl setry Elektru a Ifigénii.

Oidipus – Syn Thébského krále Laia. Věštba určila, že Oidipus zabije svého otce a ožení se se svou matkou. Jako malý byl zanechán v horách – vychovával ho korintský král. Utíkal do Théb a cestou zabil nevědomky svého otce. Vyluštil hádanku nestvůry Sfingy a nakonec se oženil se svou matkou.

Médea – Dcera kolchidského krále. Spojené s plavbou Argonautů. Hlavní hrdina Jáson, do kterého se Médea zamiluje a pomůže mu. Touha po zlatém rounu. Jáson slíbí Médei manželství, ale nedodrží to a Médea se krutě mstí.

Filosofie - Sokrates – za Perikla byla svoboda slova. Nikdy nic nenapsal. Myšlenky sepsal jeho žák Platón. Byl ženatý – manželka Xantipa (zlá). Měl 3 syny. Snažil se přinutit Atéňany, aby přemýšlely. Jeho výroky : „vím, že nic nevím“, „poznej sám sebe“, „kdo chce pohnout světem, pohni sám sebou“. Usiloval o změnu, bojoval proti otroctví, mluvil o lidských vlastnostech. Byl odsouzen k trestu smrti – prý vystupoval proti bohům a kazil mládež. Platón – Sokratův žák. Pocházel z aristokratické rodiny, byl velmi vzdělaný. Založil Akademii – filozofickou školu. Hodně cestoval. Zakladatel filosofického směru „objektivní idealismus“. Zapisoval, co řekl Sokrates. Napsal Obrana Sokratova a Faidros – nauka o lásce. Aristoteles – žák Platóna. 20 strávil v Akademii. Zabýval se filosofií, logikou, metafyzikou, přírodními vědami, estetikou a politikou. Estetika – Poetika – pravidla divadelních her – terie tří jednot – je na jednom místě, ve stejném čase a děj není komplikovaný. Zabýval se i řečnictvím a politikou – vytvořil ústavy pro 138 států. Aristoteles byl učitelem a vychovatelem Alexandra Velikého.

Řečnictví – Demosthénes – největší řečník Antiky. Měl touhu překonat překážky. Měl velmi slabý hlas – odstranil nedostatky. Vedl útočné řeči (filipiky) proti Filipovi 2. – otci Alexandra Makedonského. Jeho politika ztroskotala, a proto utekl a spáchal sebevraždu.

Historie – Herodotos – narozen u Halikarnasu v malá Asii. Je „otcem historie“ – napsal dějin řecko-perských válek od mýtických dob až po konec válek. Zemřel mladý

Thukydides – pocházel z aristokratické rodiny. Je zakladatelem vědeckého dějepisu. Zpracoval dějiny peloponéské války. Objektivní pohled na dějiny. Poradce v Athénách – vedení taktiky proti Spartě. Vypovězen z Atén.

Helénské období :

Úpadek literárních děl. Velké rozšíření řecké kultury po světě zásluhou Alexandra Velikého. Ztráta demokratického charakteru. Nebyl věcí lidu – záležitost vyšší společnosti.

Poezie – Theokritos – básnická idyla. Ovlivnil poezii až do konce 18. století. Zmizela satira, fantastické prvky, kladl důraz na zápletky – úroveň dialogů. Ještě sem patří pastýřské idyly.

Komedie – Menadros – satirické komedie – základ pro Římany.

Exaktní vědy – Pythagoras – narozen v Samu, utekl do Kalábrie. Čísla spojoval s filosofií. Byl to matematik, politik a filosof, zabýval se akustikou, medicínou a astronomií. Tvrdil, že počátkem všeho je číslo. Čísla – symbol vztahu mezi lidmi. Nejvyšší hodnota 10 – přátelství, 4 – spravedlnost,. Mluvil o teorii heliocentrismu – Země se točí kolem Slunce. Archimédes – Archimédův zákon – vykřikl Heuréka – našel jsem to. Řekl : „Dejte mi pevný bod a já pohnu světem“. Vymyslel páku, zabýval se obvodem a plochou kruhu. Narodil se a zemřel v Syrakusách, byl zavražděn římským vojákem. Euklides – Známe 2 věty Euklidovy. Působil v Alexandrii – geometrie. Zabýval se astronomií, optikou, základy elementární geometrie, dokázal, že odmocnina ze dvou není racionální číslo.

Řecká Architektura – chrámy, lázně, pokladnice, divadla. Jsou 3 styly – Dórský (velmi prostý, sloup nemá patku – Pantheon v Aténách), Iónský (sloup má patku, dřík a hlavici – Artemidin chrám v Efesu) a Korintský (větší zdobnost)

SochařstvíFeidias – génius za Periklovy vlády. Postavil sochu boha Dia ze zlata a slonoviny. Měl dílnu v Olympii. Vytvořil sochy pro Pantheon.

Malířství – freska a keramika – velmi barevné

Bohové : 1. generace – Chaoss, Gaia (bohyně země), Uranos (nebe), Titáni – Medúza, Kraken, Krónos a Kyklopové. 2. generace - Rheia+Kronos (vykastroval otce Urana stříbrným srpem a svrhl ho z trůnu) potomci : Zeus – pán blesku, hromů, přírodních úkazů; blesk, býk dub, Héra – ochránkyně manželství a žen; kráva, páv, jablko, Poseidón – bůh moře; trojzubec, býk, Hádes – bůh podsvětí a vládce mrtvých; kouzelná přilba, Démétér – bohyně plodnosti, zemědělství; obilné klasy, Hestis – ochránkyně rodinného krbu; oheň krb

Diovy děti : Athéna – bohyně moudrosti, řemesel, umění a vědy; pancíř, přilba a kopí, oliva, sova, Hermes – ochránce pocestných, stád obchodu; okřídlené boty – syn Pan, Afrodité – bohyně lásky; holubice, myrta + Áres (syn Héry) – Éros bůh lásky, Apollón – bůh světla, slunce, věštby, ochránce umění a Múz; lyra, vavřín, Artemis – bohyně přírody, lovu a zvěře; luk, šípy a laň dvojčata – Asklepios, Héfaistos (syn Héry) – bůh ohně a kovářství; kovadlina,

Áres – bůh války; sup, zbroj, Dionýsos – bůh vína, zpěvu, vinic …; břečťan, vinná réva,

Herkules – polobůh – syn Dia, 7 statečných skutků

sovi, 2.-4. den – se hrálo, 5. den vyhodnocení) – průvody, tance, sborový zpěv proti bohu

Přirovnání :

Řím

Archaické období

Řím byl založen dvěma bratry Romulem a Rémulem – potomci Aenea. Romulus zabil Rema ve sporu o název založeného města – podle Romulus Řím. 800-700 př. nl. na sedmi pahorcích. Údajně v Romi žili jen muži. Romulus opatřil ženy lstí – pozval na oslavy sousední kmen Sabinů (podle města Sabina) a unesl jejich ženy – únos Sabinek. Řeka Tiber protéká Římem. Rozhodování o důležitých věcech – místo pro fórum – pro slavnosti, politické otázky a náboženské oslavy. Řím byl do začátku 6. století královstvím, pak se stal republikou. Republika – res publica = věc veřejná. Etruské památky velmi silně ovlivnily Řím. Etruské písmo nebylo rozluštěno. Řím ovlivnil názvy měsíců v Germánských jazycích – Januarius (podle boha Jana), Mars, July, August.

Architektura – kolem 1. stol př. nl. Řekové byli velmi citliví, používali geometrii a optiku. Římané jejich techniku ještě zdokonalili. Nad chrámy dali kopulovitou klenbu, vytvořili ideální model města – ve městě určité stavby – amfiteátr, divadlo, cirk (řecky hippodrom), bazilika, lázně, uprostřed fórum. Fórum bylo obklopeno významnými budovami – senát, … V Římě se začaly stavět vítězné oblouky. Na Forum Romanum – Titův vítězný oblouk. Diokleciánovy lázně, cirk – později Koloseum v Římě. Kolosea se stavěly i v Chorvatsku (Pula a Split – Diokleciánův palác – římský císař – syn propuštěného otroka) a Tunisku (El Džem). Výstavba akvaduktů pro přívod vody.

Malířství – Římané kopírovali od Řeků a zdokonalili jejich techniku – Pompeje – bohaté a reálné fresky

Sochařství – Kopírování řeckých soch – dělali více portréty a reliéfy. Psali náhrobní nápisy.

Divadlo – Livius Andronicus – 1. římský spisovatel, řecký otrok. Napsal hry pro oslavu boha Jupitera. Přeložil Homérovu Odyseu, tragédii a komedii. Titus Maccius Plautus - napsal hru Lišák Pseudolus – nejkvalitnější římská hra – hlavní postavy mají řecká jména. Má 3 dějství a zpěvné árie. Pozornost nejnižší společenské vrstvy. Odraz Plautovy tvorby v 17. století - Chlubivý voják, Amfition (Moliere a Shakespeare).

Římské divadlo – Bylo uzavřené a zastřešené. Orchestra z počátku polokruhová později se stala součástí jeviště. Divadla byla nejdříve dřevěná se střechou – pro stání, později kamenná. Mělo oponu – stahovala se dolů. Některá měla otočné jeviště. V římských divadlech bylo mnohem více krutosti – tragédie – umírali skuteční lidé – odsouzenci a otroci. Později vznikly gladiátoři. Na počest a oslavu bohů se konaly náboženské slavnosti – neplatilo se vstupné. Repertoár byl podle přání publika. Koloseum bylo původně také divadlo.

Cato – politik, spisovatel, senátor – největší odpůrce Kartága. Původně byl plebejec, ale vypracoval se. Založil novou soustavu římského vzdělání. Jeden z prvních, kdo měl odpor vůči Řekům. Když byl senátorem zakazoval řecká díla.

Vrcholné, klasické, zlaté, Ciceronovo Období

Poezie – řečtina vzkvétá, v rodinách jsou řečtí vychovatelé. Publius Ovidius Naso – Měl nejobtížnější život, byl nejmladší a nejnadanější. Neměl žádná velká témata – bez bohů – problémy obyčejných lidí. Žil za Augusta, ale znelíbil se mu, a proto byl vypovězen do Tomidy (dnešní Konstance) v Rumunsku. Strávil tam zbytek života a oženil se tam. Psal prosebné dopisy přátelům. Chtěl se vrátit do Říma. Dopisy byly veršované – později knihy. Zpracoval 250 řeckých a římských bájí – motiv metamorphosy. Umění milovat = Ars Amandi. Tristia – žalozpěvy. Gaius Catullus Valérius – Zybýval se milostnou poezií – protiklady. Psal epigramy elegickým distichem proti dvěma veřejným činitelům – Caesar a Cicero. Quintus Horatius Flaccus – Byl velmi vzdělaný, pocházel z Atén. Byl pro republiku, a pak pro Římské císařství. Člen Mecenova kroužku – spolek pojmenován po bohatém obchodníkovi, který sponzoroval umělce. Od toho je odvozeno Mecenáš = Sponzor. Byl lyrik, ale bez citů, psal o tom jak má člověk žít. Štěstí má člověk hledat v zlaté střední cestě. Napsal Carmina – sbírka básní, kterou chtěl vyhrát nad Sapfó. Publius Vergilius Maro – miláček císaře Augusta. Zpočátku člen Mecenášova spolku. Venkovská poezie - Bucolica (pastýřské zpěvy) a Georgica (rolnické zpěvy). Napsal Aeneas – epos o hrdinovi, který se vrací z Trojské války. Hledá prostor pro svůj národ v Itálii, kde bojuje s místními kmeny. Nakonec zakládá Řím. Vergilius si přál, aby byl jeho epos po smrti zničen, ale Augustus jej zachránil. Augustus v Aeneovi viděl typického římského občana. Tato postava je důležitá i pro středověk – ideál rytíře. Martialis – básničkami se domohl postavení, napsal 1500 básní.

Próza – Cicero – pocházel ze zámožné rodiny, byl velmi vzdělaný. Byl posledním ideologem Římské republiky. Znal řečtinu – krásné spojení řecké a římské myšlenky. Pracoval jako správce na Sicílii. Napsal O státě – poznání dějin a kultury Říma, právo, státní zřízení – ideologie. Měl kvalitní jazyk – studoval Demosthena. Byl velmi bohatý, dával se za vzor. Za Caesara nesměl v Římě vystupovat. Byl zavražděn 43 přnl. Gaius Julius Caesar – z Caesar vzniklo císař. Opak Cicerona. Byl vojevůdcem, člen 1. triumbirátu, byl konzulem, spravoval Galii. Napsal Zápisky o válce galské a Zápisky o válce občanské. Urovnal spory mezi Kleopatrou a Ptolemaiem. Byl velkomyslný k protivníkům, četná sociální opatření, silnice, akvadukty. Reorganizace kalendáře. Byl diktátor – ovládal armádu. Kult své osobnosti – prohlašoval se za mimořádného. 15.3.44 přnl zavražděn republikány (Brutus) v sále Pompeiova divadla. Spolu s Alexandrem Velikým se stal největší osobností starověku.

Postklasické, stříbrné období

FilosofieSeneca – filosof, politik a dramatik. Inspirován ve všem řeckou kulturou. Vychovatel Nerona (byl velice krutý – popravoval soupeře) – učil ho milovat umění. Spáchal sebevraždu – byl obviněnze spiknutí. Výrok : „Neučím se pro školu, ale pro život“.

Historie – Titus Livius – zpracoval celé římské dějiny od založení města. Tacitus – zpracovával dějiny od Augusta až po Domestiána. Prameny = Anály. Napsal Germania – o životě a mravech germánů

Satira - Gaius Petronius Arbiter – za císaře Nerona spáchal sebevraždu. Napsal Satirikon – 1. román v Antice. Satira – užívá humoru, útočí na nedostatky lidského charakteru, záporné hodnocení.

476 – rozpad říše římské na západní (Řím, latina, katolická církev) a východní (Byzanc, stará řečtina, církevní slovanština, ortodoxní řecká církev, pravoslavná církev).

Epigram – z řečtiny epigramma = nápis. Nejprve na náhrobcích, pak na dárcích, později se z toho stal ostrý satirický útvar. Má 3 části – představa, stanovisko, poenta.

Rozpad ŘŘ: 395 n.l. -ZŘŘ- 476 zaniká zcela,zůstává Itálie->Řím,Vatikán,latina,ř-kat.(do5st)

 -VŘŘ- Bizanská ř.-Konstantinopol,řečtina, řecká ortodoxní-pravoslavná ->církevní slovanština(staroslověnština) –zánik 1453